Sdělení lidem planety Země

 

S láskou v srdci toto poselství neseme. Pověřeni naším Otcem - Stvořitelem, podpořeni jeho duchovními pomocníky a našimi přáteli z vesmíru. Chopili jsme se úkolu sestavit toto povzbuzení pro všechny. Činíme to s láskou, vedeni srdcem. Milujeme vás milí lidé a tyto zprávy patří právě vám.

 

Olomoucká skupinka

 

  Telepatické kontakty mladých lidí s vesmírnými přáteli, bytostmi Světla, planetou Zemi a milovaným Stvořitelem

 

My sešli se nedávno. Naše cesty spojil zájem o duši člověka. Známe se sotva dva měsíce, přičemž se počet členů naší skupiny neustále mění. Téměř všichni máme telepatické spojení s přáteli z vesmíru a s Otcem - Stvořitelem. My nemáme žádná pravidla. Spojuje nás láska, proto se scházíme. Milujeme naši planetu a vidíme, že je na pokraji zhroucení. Cítíme, jak trpí. Blíží se doba, kdy se budeme muset všichni rozhodnout, zda chceme vstoupit do Nového věku s láskou, nebo ne. Obojí je cesta vás lidí. Tato poselství vám můžou pootevřít oči.

 

Milí lidé zastavte se a rozhlédněte kolem sebe. Ztište své srdce a naslouchejte sami sobě. Vaše srdíčko bije na poplach.

 

 

„Milí lidé vyjděte se srdcem na dlani, doba kdy vás někdo zraňoval pominula.

 

Vesmírní přátelé.“

 

 

 

1) Přijala Radka Nejedlá,  7.5.1998, 16:00-17:00 hodin.

 

         „Milá Radko,

 

je to s vámi lidmi těžké, když nedokážete mozek oprostit od všech těch zbytečností, kterými si matete hlavu a na které byste vlastně ani myslet nemuseli. Každý z vás dokáže mnohem víc, než si kdy myslel. Stačí jenom chtít. Ty to víš. Teď už taky víš, proč jsi nikdy nedostala žádný hmatatelný důkaz, který by tě přesvědčil o naší existenci. Bylo to proto, že jsme tě chtěli přivést na tu cestu tou těžší, ale o to krásnější formou - lidským poznáním. Což se nám společně podařilo.

 

Jak si mám představit Stvořitele ?

 

Představ si ho jako energii, která proudí každou živou bytostí. Proč ty tato energie nemohla ovlivnit lidský mozek natolik, aby mu předala zprávu ? Telepatický přenos je vlastně také forma energie. Já vím, že ty máš pořád tendenci si Stvořitele představit jako bělovlasého pána, který sedí na obláčku se svatozáří na hlavě. Není to tak a zkus se té představy zbavit.

 

Jsi obklopena láskou. Od nás, od Stvořitele, od svých blízkých. Víš jaký je to příjemný pocit a proto šiř tu lásku dál. Ať zachvátí celou Zemi. Spousta lidí to potřebuje. Nejenom ti, na jejichž mínění ti záleží, ale i ti ostatní.

 

Aštar a Orton.“

 

 

 

2) Přijal Marek Víťazka, 15.5.1998, 12:00-12:30 hodin

 

         „Milý Marku,

 

ozývám se ti já Stvořitel, hovořící Auterovými  ústy. Je mi smutno, když vidím své dítě, když se tak trápí. Vím, potřebuješ pohlazení. Cítíš tu blokádu na srdíčku. Tlumíš v sobě pláč. Nebuď smutný můj milovaný. Já jsem ten jediný, který Tě ani na vteřinu neopustí. Já jsem s Tebou neustále i ve chvilkách nejtěžších. Pustil jsi je blízko k tělu a oni Ti ublížili. Jen se teď neboj, i oni jsou mé děti nevědomé. Sedni si kdykoliv cítíš, že mě potřebuješ. Jsem tu neustále a při meditaci Ti prostupuji tělem. Mé světlo Ti otevírá čakry. Zrovna teď srdeční. Je to nejtěžší období. Nyní si lehce zranitelný i milovanými. Prosím odpusť všem, neboť i oni jsou mé děti. Odpusť sobě za to jaký jsi. Jediné, co stačí je zklidnit mysl a pociťovat mne, vašeho Otce. Netrap se tímto materiálním světem. Vše co potřebuješ získáš ode mne. Jen si klidně sedni, prociťuj mne, vždyť já jsem Tebou. Miluji Tebe i všechny své stvoření. Děláš mi radost, byť jen malou chviličkou, kdy mi dáš své srdce. Neohlížej se po tom vašem světě. Dělej to, co ti káže srdce. Nemůžeš se mýlit, já jsem Tebou a tvá cesta je jasnější a jasnější.

    

S láskou Tvůj milující Otec – Stvořitel.“

 

 

 

3) Přijal Jana Löfflerová, 18.5.1998

 

 „Mé dítě, přijdu brzy k Tobě,

navštívím Tě - i ve snu

jsme spolu

i když klesneš dolů,

já Tvůj Otec nejvyšší

tím dávám to co Tě utěší

poklad srdce

bránu citu

od večera do úsvitu.

 

Dobře se dívej mé dítě,

dobře vnímej

vše bude řečeno

 a ty vše podržíš.

 

Tví andělé jsou s Tebou

 tvá duchovní těla září

někdy žhnou někdy zebou

mají 12 tváří

a co je více,

to pochopíš rychle,

že vesmír je koule a ne krychle

nekonečná.

 

Miluji své děti

vždyť ke mě letí

na křídlech své lásky

andělskými hlásky

radí dětem dalším.

 

Jak já je všechny zkrášlím.

 

Všechny svoje děti - lidi

vezmu k sobě do vesmíru

oni dostanou, co vidí

co uchystáno je na míru.

 

Připravte se  k odletu,

na chvíli pusto bude tu.

 

Ale v příští vteřině

zasvítí slunce jediné -

 já zjevím se a syn můj též

 budu ve všem, kam pohlédneš,

zazní z hůry rajský tón

Bůh duch, Otec, Syn v jednom.

 

To ti posílá s láskou tvůj milující Otec - Stvořitel a Bůh Duch.“

 

 

 

4) Přijal Marek Víťazka, 21.5.1998, 9:00 hodin.                                                           

                                                                                                                   

       „Milý Marku,

 

upřímně tě zdravíme, my všichni z vesmírných lodí. S láskou tě sledujeme, jak sesíláš tyto láskyplné myšlenky Karlovi a Alence. Máš krásný pocit, když dáváš. Až se to takto naučíte všichni, to bude. Přestaňte tápat a hledat v sobě problémy. Jste mé děti (Stvořitel), jste světlo. Nemusíte se o sebe bát, já se o vás postarám. Neboj, nenech se rušit. Vysílej lásku, jak to už umíš. Nauč to ostatní. Jdi příkladem. Až úplně odhodíš své ego, úplně procítíš mou přítomnost. Přítomnost Otce - Stvořitele. Miluj a miluj, jsi milován a budeš milován. Tak jak se třpytí čistá krůpěj ranní rosy na stéble trávy, tak čistá je tvoje láska k vám lidem. Ty změny přijdou brzy, proto neztrácejte ani vteřinu a pracujte na objevování svého vyššího já.

 

Uvědomte si uvnitř lidé, co jste vaší planetě všechno způsobili. Přišel čas, když už Země nesnese další údery. Ona zrcadlí vás samé. Vy jste potopa, vy jste požáry v pralese, vy jste zemětřesení. Prosím vás, mé děti, otevřte oči. Konec se blíží, jaký, to vím jen já. Jen nečekejte, nezbývá vám mnoho času. Začněte hned teď. Jsou tu lidé, co potřebují vaši pomoc. Proto přestaňte hledět jen na své problémy, ty vyřeším já, to vy už víte. Ukažte ostatním, kdo vyřeší všechny strasti a utrpení. Buďte vzorem na vašem osobním příkladu, lidé najdou poučení. Žijte světlo, budete žít mne.

 

Toto sdělení patří vaší rodině, ale i všem lidem planety Země.

 

Otec – Stvořitel.“

 

 

 

5) Přijal Marek Víťazka, 21.5.1998, 22:00-22:15 hodin.                                                       

                                                                                

Záříte své vnitřní světlo , děti moje. Vy jste rozdmýchali plamínek a brzy vzplane celá vatra. Země se provždy očistí od hrubých vibrací. Nejvíce mě pocítíte , když stojíte. Já se ve vás v klidu projevím. Já jsem s vámi , pociťte mne drazí lidé. Vy všechny krásná moje stvoření.

 

Váš Otec - Stvořitel a Orton.“

 

 

 

6) Přijal Petr Sotolář, 4.5.1998, Ráno.

 

         „Můj drahý Petře,

 

ano, jsem to já, váš Otec - Stvořitel. Miluji vás mé děti, za to, že tak krásně pracujete pro mne a pro dobro všech lidiček na vaší, čili mé Zemi. Již brzy nastane očista této vaší Země, vše jde podle mého plánu. Tato očista bude mít za následek, že se oddělí zrno od plev. Je na vás mé děti, jak se k nastávajícím událostem postavíte. Nechte mne procítit svými těly, vždy do vás vstupuji s láskou mé drahé dítka. Jste moje drahocenné poklady a moc si vás střežím za to, že zde šíříte Světlo a lásku, tudíž mé atributy a uvidíte, co se dál bude dít. Více meditujte mé děti, i ty Sotíku. Meditace je nádherný stav mysli a duše, prociťujte mne, jak do vás vstupuji. Jsem stále s tebou můj synu a tudíž se ničeho nemusíš obávat. Chráním si vás, protože je ve vás ukryta síla, a to mocná síla lásky. Jsem stále s vámi moji drazí.

 

To ti s láskou sděloval tvůj Otec - Stvořitel přes prostředníka Ingrid.“

 

 

 

7) Přijal Marek Víťazka, 30.5.1998

 

Pozitivní myšlenka spojuje. Vás všechny spojuje Světlo. Vy jste světelné bytosti. Světlo je láskou a láska je Bůh. Milí lidé ani netušíte, jak jste všichni vnitřně spojeni. Vy jste Světlo a Světlo nelze rozdělit. Tolik o vašem vzájemném propojení.

 

To ti dával Orton

 

a ty sám z vyšších hladin vědomí.“

 

 

 

8) Přijala Jana Löfflerová, 30.5.1998, Odpoledne.

 

             „Lidé, děti jste milí moji.

 

Vy všichni jste ze mě vzešli a ke mě se navrátíte. Vás já miluji, neboť vy jste úplná a nekonečná součást mého tvoření, mě samého, bytost sjednocená mým Světlem. Vy jste ta Jednota. Vy se milujte a lásku všem rozdávejte, tím dáváte lásku sobě i mě a žádné JÁ a VY už nebude existovat. My se spojíme, již jsme spojeni, ale vaše já toto dosud nechtějí nebo nemohou přijmout. Všichni se učíte, co máte spravovat a udělat si z toho názor, vy i zároveň můžete dělat zdánlivé chyby. Zdánlivé říkám proto, že to ve skutečnosti chyby nejsou. Jsou to projevy vás, tedy mě. Proto vše co děláte, dělejte s vědomím, že to dělám já, čili my. Naše sjednocení vám dá odpověď na všechny otázky, které máte. Je jich mnoho. Toto vše, ale vy víte. Že se ptáte, je proces vývoje. Nezlobte se na sebe nikdy, ani pro tyto otázky, byť se zdají přízemní i sobecké. Toto vše slouží pro vás, aby jste byli schopni vykonávat to, k čemu jste dostali mé povolení. Vy - všichni lidé bez rozdílu, jste mé děti, celý náš vesmír veliký, řídím a důvěřujte tomu, že vše probíhá jak má. Toto vše milá Janičko, dej lidem. Já i vy a to jsme MY. Toto vše je tanec, hra na pódiu vesmírů. Toto vše má svá pravidla pro hráče. Vy sami hrajete a nejen na úrovni fyzické, působíte i jinde a toto všichni brzy pochopíte. Mějte čisté myšlenky a lásku v srdci, jen toto a pokora k procesu tvoření vám pomáhá urychlit tento proces očisty Země. Vše už je dávno dáno a já opakuji. Vraťte se ke mě, děti mé milé, žijete jen proto, aby jste toto pochopili. Co bude dále záleží jen na vás. Vy jste milovaní, svítící, krásní,

 

MILUJTE - jen vaše láska změní vše.

 

Váš Otec - Stvořitel, váš Bůh - Duch, Otec nejvyšší....“

 

 

„Buďte prostí, buďte sami sebou, jen upřímnost bez hranic vás osvítí mým Světlem, jen Láska bez hranic a úplné odevzdání se tvoření z celé bytosti vaší vás zbaví všech pout. Vyletíte. Stanou se z vás ti, kým už jste byli - cherubíni, serafíni, andělé. Jsou také mezi námi. Toto je pro přerod vaší planety nutné. Takto se všechny planety vždy musí přerodit a v době tohoto přerodu je nás tu mnoho - bytostí Světla

 

Miluji vás Otec – Stvořitel.“

 

 

 

9) Přijal Honza Turek, 31.5.1998, 9:00 hodin.

 

         „Ahoj Stvořitel.

 

Správně si vycítil, že ta bříza koná ochranu, mateřskou pomoc (lásku), dává vláhu tomu malému stromu. A jednou bude stát velký statný strom, ale dokuď je ještě tak malý, bude bříza jeho matkou.

 

Ať to bude třeba chvíli budou stát vedle sebe, ale pak dub bude potřebovat čím dál víc vláhy a místa a světla a bříza mu ustoupí. Buď příroda pomůže sama nebo ji někdo sekne sekyrou, v té chvíli ucítí velkou bolest. Jenže ona zároveň bude vědět, že je to třeba. Bude myslet v té chvíli láskou na ten doubek i když v té chvíli už to nebude doubek, ale statný dub a její láska bolest sníží, neboť bude vědět, že nadešel její čas, aby mohl dál růst, musí mu ustoupit. To je důkaz, že není dobrá sobeckost. Ona bříza ví, že má nebo tak dopadne, mohla by ukrádat živiny, nechat ho zahynout. Možná by rostla déle. Ale tak, když ten doubek živí. Je více šťastnější, její život je naplněn láskou.

 

 

 

10) Láska k druhému, přijal Honza Turek, 31.5.1998, 22:07 hodin.

 

„Ono se řekne láska k druhému, ať je to jakákoliv láska. Ale zároveň je třeba znát sám sebe, vědět, že si to zasloužíme. Je třeba lichotit sám sobě, pohladit se, říct, že své já miluješ. Zdá se to zvláštní, ale je to tak, jak chceš, aby tě milovali druzí, když nevíš, jak bys miloval sebe.

 

Proto první krok dát lásku druhému je nejdřív dát sám sobě. Správně, láska je jako motýl, pokuď ho naháníš, nikdy ho nechytneš, je třeba si ho nevšímat a on si sedne na tvé rameno.

 

Na lásku se nedá tlačit, zbývá jedině čekat, ona přijde sama a my bysme měli být připraveni ji přijmout.

 

 

 

11) Přijala Jana Löfflerová, 1.6.1998, 7:50-8:25 hodin.                                                    

 

„Děti moje milé, já váš Otec vás pozoruji a hladím a jsem tak nevýslovně  šťastný, jak kráčíte po svých cestách a ani neklopýtnete. To vy máte už velkou důvěru a to já cítím a obdarovávám vás velkými dary. Dary ducha to jsou, které si vyslouží každý láskyplný člověk, jenž dává sebe ostatním. Toto vy se stále učte děti moje milé, milované a mějte to na paměti, neboť všechny věci, které jsem pro vás připravil vás přenesou dál, překonáte-li je. Je to trápení i láska přes co musíte vzlétnout z tohoto Světa do dalšího, kde již takovéto rozdíly nebudou (nejsou). Tam jen krásná příroda čeká na vás a krásní lidé, vám tak blízcí a vás tak milující i těch zvířátek a jiných Božích výtvorů. Toto ti dává tvůj Jamahámek. Víš, jsou tam tak krásné a hluboké lesy a stromy zdravé a vysoké a také nekonečné pláně plné živočichů rozličných malých i velkých. A ptáci barevní a libých hlásků zpívají tam, kde potůčky a čisté křišťálové vody zurčí mezi trávou obrostlými břehy. A nebe krásně čisté, teplý vlhký vzduch a Slunce lahodí té přírodě a jemná všudypřítomná hudba, podobná ševelení přírody, ale přece jiná, proudící z dalších svitů - provází tam vše. Andělé tam jsou a svými průsvitnými těly se vznáší nad lidi a provází je tak, jako u vás. Vše je tak jemné a čisté a poloprůsvitné. To ty si ale umíš přestavit Janičko naše, to my už ti dříve ukazovali. I Arisiel tě tam často chodí ukázat nám lidem vesmírným. I ostatní vaši milí ze skupinky i další lidé se tam chodí procházet, jen o tom neví, jako Ty, když toto vidíš. Až budeš chtít meditovat, tak zavři oči a prociť ten pocit. Budeš tam hned a vše prožiješ, drahá naše. Milujeme vás lidi moc a moc.

 

A já tvůj Otec ti chci ještě říci, to také pošli dál. Tento krásný popis, však ty víš - je dobré, aby lidé věděli, kam mají postoupit. Neboť ani často neví, co je tímto míněno Boží království. I příbytky pro vás jsou zde nachystány a jaké. Žádné ostré hrany, a uvnitř jednoduchá a čistá prostorná plocha, určená k duchovnímu vývoji, tak aby tělo si mohlo odpočinout v harmonickém prostředí a neodloučilo se od přírody. Vše tam je přírodní i materiály, z nichž jsou domy (koule většinou) zhotoveny. Všechny jsou opatřeny zahrádkami a také osázeny milovanými rostlinkami a květinami. To je harmonický domov a vy jen ten mějte před očima, neboť tuto představu, myšlenku vy dáváte i ostatním a to je i mé přání a vědomí čistého bytí to je. A takto to bude. Pozvolna si lidé budou toto představovat a vědět o tom a to se pak může stát. Pak tuto zemi zbavím všeho smutného a nevědomého, abych vás milé děti, mí věrní a milující osvobodil z nadvlády Nevědomosti. Spoléhám se na vás, mí Světlonoši drazí, že tuto práci lásky, zde na Zemi odvedete, že to všem rozšíříte. To je váš úkol drazí a já vás v tom stále podporuji a stále stojím po vašem boku. Milujte se navzájem a všichni tak, jakoby jste se měli zítra odloučit, to je cesta, cesta lásky, která toto změní. Já vás neustále hlídám mí milí, milovaní a činíte mi radost převelikou.

 

S láskou Otec – Stvořitel.“

 

 

 

12) Přijal Petr Sotolář, 2.6.1998, 12:00 hodin.                                      

 

        „Milé dítě,

 

jsem to já, sama tvá matka Země. Chtěl jsi se se mnou spojit a vidíš jde to. Miluji tě mé dítě, vím, že ty mě taky. Náš vztah se čím dál víc prohlubuje. Je to nádherné. Děkuji vám děti mé za to, že tak s láskou a odhodláním pracujete na mé záchraně. Za to vás velice miluji a zahrnuji vás svou krásou a láskou. Ty vaše očistné meditace jsou pro mne opravdovou úlevou. Nastal čas, mé děti, abych se očistila. Nechala jsem vás lidi na své půdě žít, starala jsem se o vás, dávala vám život, stravu, a vy jste toho zneužili. S láskou jsem trpělivě snášela bolest, kterou jste mi způsobili svým bezohledným chováním. Otrávili jste mé řeky, moře, znečistili jste moje ovzduší, vykáceli jste mé lesy, chováte se ke mně jako ke kusu neživé hmoty. Ale já jsem živá! Jen jsem trpělivě čekala, mé děti, jak se budete vyvíjet.

 

Mysleli jste si, že jste pány všeho, chtěli jste ovládnout přírodu a podmanit si mne. Bezohledně těžíte mé nerostné bohatství a ani za ně nepoděkujete. To vše jsem s láskou a trpělivostí snášela. Nyní nastal čas na očistu. Každému bude splaceno podle jeho „zásluh“. Nevšímáte si ani varovných signálů, jako jsou zemětřesení, povodně, hurikány, hromadná neštěstí a globální oteplování. To vše jste si zavinili sami, moji milí. Již nehodlám dále snášet to vaše plundrování a drancování. Mám takovou schopnost očistit se, že by se mnozí divili. Jdu ovšem ruku v ruce s Bohem. Já jsem součástí Boha, stejně jako vy. Vše je tak úzce propojeno. Jen vy si to zatím neuvědomujete. Vím, jsou zde již takoví lidé, jako třeba ty můj Soty, kteří si vše již začali uvědomovat a chovají se podle toho. Chrání mou přírodu, mou krásu a za to jsem vám vděčná. Miluji vás ale všechny moje děti, bez ohledu na to, co jste na mě spáchali. Nastal čas očisty. Nechala jsem vás, aby jste se poučili z vlastních chyb a jen málo lidí si to uvědomilo a vzalo si to k srdci. Nyní nastal čas odplaty.

 

Ti, co jen myslí na sebe, na úkor jiných a také na úkor mne, budou smeteni velkou očistnou vlnou, kterou pro svou záchranu vyšlu. Moře a řeky se vylejí z břehů, sopky začnou chrlit očistný oheň a rozpoutají se zemětřesení. Vše dělám s láskou k vám, moji drazí. Jen ti, co byli poslušni zákonů Božích, tak budou zproštěni této očistné vřavy. O ty se já postarám. Miluji vás mé děti a jsem stále vaší milující matkou.

 

To ti s láskou sdělila tvá Matka - planeta Země.“

 

 

 

13) Sdělení od Stvořitele o sobě. Přijal Honza Turek, 2.6.1998, 18:00 hodin.

 

„Začátek je tam, kde chcem udělat první krok. Stvořil mě Vesmír, proto i já můžu stvořit jej. Ochraňuje mě příroda, proto ochraňuji ji. Stvořil mě Stvořitel, proto i já jsem Stvořitel. Vytvořil jsem sám sobě Vesmír. A proto Vesmír je mnou součástí. Nikdy nekončící částí. Stvořila mě láska, proto i já jsem láska a můžu ji dát komukoliv, to znamená i sobě. Vše co dám se mi vrací, proto nikdo neměl by nic ničit, neboť zničí sám sebe.

 

Hluboká myšlenka, ale je to tak. Vše má moc brát a dávat, pokuď druhým budeme konat spravedlivě, bude i nám tak konáno. Tohle platí i v tomhle, jak dáváme sobě, dáváme druhým, protože pokuď chceme něco tvořit láskou, ta láska musí být v nás.

 

Tohle by zároveň každý, kdo chce, mohl využívat jako motlitbu k podpoře sama sebe. Osobnosti, která v něm vzniká, může už teď v něm vzniknout vesmír. Vesmír, který tvoří s láskou. Vesmír svého vnitřního já. Sami sobě můžeme říct, co zvládneme dokázat, nebo že jsme to dokázali a sami přijdeme na to jak.

 

Ale můžete si vytvořit i vlastní (slogan nebo motlitbu). Říkejte si tomu jak chcete. Ono vlastně nám bude připomínat, co jsme už dokázali a co máme ještě dokázat. Např. Dokáži se sjednotit s přírodou, být v ní a ona bude ve mně, naučit se její řeči, poznat více lásku, ale i strach a bolest a následně naučit léčit přírodu a ona bude léčit mě.

 

Stejně jak poznám přírodu, začne se ve mně objevovat poznání. Kladu základ pro svůj Vesmír. Mám kontrolu nad tím, jaké množství energie ve mně proudí. Uvědomuji si spojení s duchovnem. Je ve mně láska, která tvoří mé já a je dále posílána druhým.“

 

 

 

14) Cesta k vědomí, Přijal Honza Turek, 3.6.1998, 19:30 hodin.

 

Každý je sám za sebe na cestě vědomí, snaží se nebo by měl zjistit, proč a jak. Měl by poznat svůj smysl, proč je tady, proč právě on má udělat, co má udělat.

 

Důležité je otevřít oči. Říct si co od života chcem a pomalu tu cestu vytvářet. A právě první kroky by měly být pochopit své já, poznat přírodu, rozvíjet se a vzájemně se doplňovat. Není rozdílů mezi cestami, proto když si nějakou vybereme, měli bysme věřit, že právě tahle je ta správná. Potom máme jistotu, že jdeme správně. Nevadí, že se něco nedaří. Měli bysme to pochopit, zjistit, jak a co se děje, může to být znamení, že se máme zastavit a pořádně se rozhlédnout.

 

Vše půjde samo, jak má jít, ale musíme tomu věřit. Jen na nás je kam dojdeme.

 

Aštar a Stvořitel.“

 

 

15) Sdělení planety Země. Přijala Barča Víťazková, 3.6.1998.

 

Mohla bych se zkusit spojit s planetou Zemí ? Slyšíš mě Zemičko ?

 

          „Milá Barunko,

 

jsem moc ráda, že jsi se se mnou chtěla spojit. Víš, je to pro mě dost těžké vydržet to, musím se bránit, přece jenom mě to zraňuje a už další rány nevydržím. Je to tak a je mi Stvořitelem dovoleno se bránit. Mám vás všechny moc ráda, ale mnozí z vás zapomínají, že já jsem taky živá! Jsem živá jako vy všichni. Neubližujte mi už více, sic se budu muset bránit dále a pak už nebude čas se začít omlouvat a budu nucena se očistit. Sděl to prosím takto lidem, ať jsou takto na pozoru.

 

Už dále nemohu snášet ty bolesti, které mi způsobujete. Zastavte to, neválčeme spolu. Přejete si přece všichni mír na Zemi, tak se mnou neválčete. Jsem jako vaše matka, která vás vychovala a vy rozverné mé děti. Někteří mi ovšem ubližují, možná si to ani neuvědomují, ale je to tak. Sděl to moje milá všem

 

S láskou Země, vaše matka, která vás s láskou všechny vychovala.

 

Vyslyšte moje volání a zadržte ty jaderné pokusy, sic se budu nucena bránit a s vůlí Stvořitele se očistit ihned. Mám vás všechny ráda, mějte rádi vy mě.“

 

Děkuji ti moje milá Zemičko, za nádherný vzkaz. Budu se snažit, aby byl vyslyšen.

 

„Ochraňuji vás děti moje, chovám vás v lásce, vy mi ji takto oplácíte, ani nevíte, jakou radost mi činíte, mé děti rozverné. Jak vás miluji a proto za vámi přijdu na Zemi. Bude to už brzo, však se mě dočkáte. Zatím se modlete a šiřte slovo moje a bude mír na Zemi. Miluji vás děti moje pozemské a těším se na den našeho setkání, když před vámi sestoupím z nebe a z vašich úst zazní mé jméno a tak to je a bude, neboť to je má vůle, vůle nejvyšší.

 

Miluji vás děti moje,

s láskou Otec – Stvořitel.“

 

 

16) Sdělení od Stvořitele. Přijal Petr Sotolář, 4.6.1998.

 

         „Ahoj můj synu,

 

jsem to já váš Táta - Stvořitel. Přeji vám všem krásný den. S láskou k vám moje nádherné světlušky jsem vám poslal pěkný, sluncem prozářený den. Je milé, že jste přespali zde na paloučku, tak blízko přírodě a tudíž blízko mne. Protože já jsem příroda. Já jsem všechno. Miluji vás moje drahá dítka jak jen nejvíce mohu a chráním si vás. Mohu vám jen říci, že co nevidět skončí všechna vaše trápení - alergie, bolesti kloubů atd., však sami nejlíp dobře víte, co vás trápí. Je jeden z posledních dnů před ÚSVITEM. Přede dnem, kdy se svou majestátností a zároveň i láskou sám navštívím tuto Zemi a očistím ji jednou provždy. Tento den se děti moje blíží rychlostí světla, neznáte dne ani hodiny mého příchodu, jen já sám to vím a to je dobře. Důvěřujte mi moji milí a vše půjde hladce. Vše dobře dopadne, protože to mám v rukou já sám váš milující Stvořitel. Ano, Soty, ta událost se Sluncem je jedna z posledních varování, které vás lidi ještě mohou obrátit na cestu ke mně. Pracujte i nadále mé děti tak jako doteď a uvidíte co se bude v následujících dnech dít. Ať se děje cokoliv, zachovejte si čistou mysl a důvěru ve mě. Miluji vás mé děti. Vaše Země již nevydrží další ničení, další atomové výbuchy a tak nastal čas, když se sama od všeho zlého očistí. Dal jsem jí takovou schopnost. Ona vás miluje a většina z vás lidí si toho neváží. Dne mého příchodu se nachýlil a již zbývají jen minuty. Milujte mne i nadále mé děti, neboť já vás miluji.

 

S láskou váš Otec – Stvořitel.“

 

 

17) Sdělení od Stvořitele. Přijala Barča Víťazková, 5.6.1998.

 

          „Milé dítě,

 

jsem tu stále s vámi a chovám k vám nekonečnou lásku, kterou vás stále zahrnuji a vysílám ji k vám. Někteří z vás si to uvědomujete a to mě těší. Jste mi za to vděčni a já jsem vděčný vám, protože my jsme nerozlučně spojeni pevným poutem, které mezi námi vždy bylo a vždy bude. Jsem rád, když si to mé děti uvědomujete. Čiňte tak i nadále a nechte se vést svou láskou, protože vás povede má láska. Máme mnoho společného, máte plno nádherných vlastností, které máte každý jako dar ode mne. Záleží jen na vás jestli je objevíte a jak je využijete. Bohužel je někteří z vás zneužívají a to nepůsobí dobře na vašeho ducha. Poslouchejte své srdce, čiňte vše s největší láskou a můžete si být jisti, že to tak je dobře. Žijte mou láskou a splynete se mnou mé děti. Já vás takto miluji a dávám vám svou lásku a vy mi ji takto oplácíte. Děkuji vám mé děti, že jste takoví, rozvíjejte svého ducha a brzy se setkáme.

 

Mějte na mysli pouze jedno – láska

 

Otec – Stvořitel.“

 

 

17) Přijal Honza Turek, 5.6.1998, 21:00 hodin.

 

          „Tady Pleja a Aštar.

 

Když se to vezme každý má sobě dokonalou bytost. Ale to neznamená, že nemáme kdejaké chybičky. Ty má každý. Někdy jsou jako šlehačka na ovoci. Doplňují, zvýrazňují, zkrášlují, dělají zajímavější. Bez toho bylo by to takové ňuďo. Pomocí chyb se i učíme. Chybičky někdy jsou jako poplachová siréna. Zdůrazňují „pozor“ něco se tu děje.

 

Naše moudrost je nekonečná, to jen my ji někdy omezujeme, pomyslnými hranicemi. Jsme naplněni informacemi jen bysme měli najít způsob k nim přístupným poznáváním něčeho, co už víme, známe, ale můžeme jít ještě hlouběji. Na samém dně toho, co víme, neobjeví se konec, ale otevře se brána do dalšího vědomí, a tenhle cyklus vůbec nekončí. Stále vzniká nová informace.

 

A my jsme tím spojeni, my nejsme žádná výjimka. První kroky též vedou naslouchání intuice, posloucháním a uposlechnutím, když vyjdete vpřed kam vám intuice radí, budete nacházet nové. A ze začátku bude třeba mít trpělivost a být připraven i dělat chybičky. Neboť se vlastně budeme učit, hledat, nacházet, naslouchat své intuici a proto je třeba přijmout skutečnost, že se dopustíme pár těch chybiček a být schopni si narušit nebo i dokonce zrušit starý život. Nebo teď budeme začínat tvořit nový.

 

A neměli bysme to vzdát a být připraveni poslechnout intuici v každém případě. Možná, že někdo se tomu naučí za krátko a možná u někoho to může chvíli trvat. Potom budete krásně impulsivní. Prostě nechte se přímo svou intuicí unášet a ona vás povede vaším životem.“

 

 

18) Spontánnost, 5.6.1998, 23:08-23:50 hodin.

 

„Mnozí z vás tohle spíše znají pod pojmem jednat impulsivně, nebýt na ničem závislí, prostě nechat se životem unášet. Co má být, to se stane a jednat hlavně podle své intuice, naučit se naslouchat svému vnitřnímu hlasu. A být sám sebou. Nenechat se být ovlivňován ostatním. Je to nádherně příjemný pocit.

 

Tím i živíme své dítě v nás. A děti mají tu vlastnost, že se lehce učí, rozvíjejí schopnosti, jsou upřímné, dokáží potěšit, ono je toho víc.

 

Většina nás tuhle schopnost ztratila, ale je v každém. Je třeba se naučit jednat spontánně. Nenechat se ovládat vnějším světem. Ale zároveň bysme měli se z něj učit pochopit. Proto neohrňujte špatným, z toho se můžete něco naučit.

 

A ani se nemusíte bát z komunikace s ním, neboť pokuď tomu vy nepodáte ruku, nemůže na vás, to platí pro lásku. Nemůžeme být naplněni láskou pokuď se jí neotevřeme. Tím, že uposlechneme své bezprostřední cítění, otevíráme se Vesmíru.

 

Spontánnost bude tím větší, čím více se jí naučíte důvěřovat. Vždy tomu bylo, že Temno zvýrazňuje Světlo. Bez protikladu by láska byla jako vyhaslá hvězda. A tím, že něco máme omezeném množství, tím víc si toho vážíme. A láska může růst v nás.

 

Proto pokuď chcete pochopit temno, můžete s ním komunikovat pod ochranou světla. Pokuď chcete můžete. Vše má svůj účel a pokuď chce to zkusit, nikdo mu tom nezabrání, neboť ze všeho se dá vzít ponaučení. Ale můžete i nepřímo naučit se pochopit zlo. Je mnoho cest a ať si vyberete kteroukoliv z nich, měli byste si být jisti, že jdete správně. A vždy nechat se vést nositeli Světla. A nejlepší je o čem pochybujete vůbec nezkoušet, neboť díky pochybám to nemusí dobře dopadnout. Zároveň výrazně nedělte na špatné a dobré. Vlastně vše je jako myšlenka, a vaše myšlení má sílu to zhmotnit.

 

Proto, kdyby se někdo pokusil o tu komunikaci, představuje si to jako malé, roztomilé, neškodné Stvoření, a myslete na to s láskou.

 

Vlastně zlo je už jen zlem proto, že jej tak nazýváme. Kdyby jsme se pokusili zničit ho, zničíme i lásku. To je jako by jsme vyčítali tmě, že je tak černá a černé, že není bílá. A kdyby zůstala jen láska, zase by se našel způsob, jak ji dělit a kdyby tohle dělali do nekonečna nakonec by tu nebylo nic. Vznikla by prázdnota.

 

To je jako : Země bez všeho živého, bez stromů, řek, moří, hor, údolí, možná by ani Země neexistovala, možná ani člověk, prostě prázdno bez ničeho. Proto berte vše jak je, a nic ničím neodsuzujte, vysílejte spíše lásku. Proto važte si všeho, co máte, vidíte, slyšíte. Neboť ať je to jakékoliv, je to lepší než nic.

 

Důležitá věc, neodsuzujte Temno, i k němu vysílejte lásku, chovejte se k němu jemně, něžně, tím i zmírníte dopad na vás. Nebude vám ubližovat, pokuď i vy nebudete ničemu ubližovat. Ve všem je láska, a záleží jen na vás kolik v čem ji vidíte. Zlo vlastně je proměněná láska.

 

Neboť na počátku všeho byla široce dalece jen láska, ale potom přišel někdo. Tím, že začal dělat rozdíly, vytvořil, deformoval lásku. Proto se na to nehněvejte, berte vše s láskou, pomůže to zvýraznění lásky, následné transformaci na původní čistou lásku. A právě tohle je třeba pochopit.

 

To je jeden krok pro vstup do dalšího života do vyšší dimenze, ale i pro setkání s námi. Měli bysme vidět lásku ve všem. Neboť je všude, je jen na vás, v jakém množství ji vidíme. Proto nic prosím neničte, nebo jinak se může stát, že s tím i zničíte lásku, která v tom byla.“

 

 

19) Přijala Barča Víťazková, 6.6.1998, 13:10-13:35 hodin.

 

Milá Zemičko, můžu s tebou mluvit ?

 

„Ano, jsem už tu s tebou, jsem s tebou pořád, protože na mě sedíš, chodíš a žiješ svůj pozemský život. Vy lidé jste úplně rozdílní, ale stejně jste spojeni. Všichni jste lidé a ti by se měli podporovat a ne ničit. Ubližujete tím sobě, ale také mě. Já vás vychovala, dala vám potravu a starala se o vás a jak jste se mi za to lidé odvděčili. Pustošíte mě, kde můžete, kácíte lesy, pálíte louky, otravujete ovzduší a řeky. Nevím, co by jste dělali, kdybych neměla tu schopnost trochu napravit ty škody. Nejde to vrátit a já už nemám sílu na to, abych vás pořád „opravovala“. Neničte mne, neboť tím ničíte i sami sebe, dokonce i Stvořitele našeho.

 

Važte si toho, že vám dal život a dal vám poznat lásku. Jako jediní tvorové cítíte lásku, uvědomujete si to? Žádné zvíře ani strom nedokáže takto vyjádřit ten cit. Ovšem pozor. Ne tak docela, protože když v sobě tuto lásku probudíte, pochopíte, že všechno kolem vás je láska sama. To s láskou nás Bůh stvořil a tak i všechno kolem vás. Je to nenahraditelný cit, kterým vás obdaroval. Jakmile pochopíte co je to láska, zjistíte, že stromy jsou plné lásky, zvířata a ptáci, všechno má v sobě život a pokud tomu věříme, tak i lásku. Nejde to jen tak zformulovat ani pochopit, ale pokud se takto snažíme žít s láskou v srdci, je to pro vás velikým přínosem, neboť lásku nám seslal Stvořitel, abychom ji rozvíjeli a jí se vedli. Neopovrhujte jí, neboť ona je vámi a vy jste jí. Nelze to změnit, pouze zdokonalit.

 

Vaše Zemička, všech dítek matička.“

 

 

20) Přijala Radka Nejedlá, 7.6.1998, 0:30-0:45 hodin.                                                              

                                                                                                                  

„Sleduješ Měsíc, svítí ti do očí a nenechá tě spát. Jeho paprsky se ti vlívají do mozku a nutí tě přemýšlet a rovnat si myšlenky. V takových bezesných nocích jsou lidé a události jen myšlenkami. Můžeš nerušeně třídit a vyhazovat. Pak se na to s odstupem času podíváš a řekneš si, že to za tebe musel přemýšlet někdo jiný, protože v noci máš vše zkreslené a vidíš to z té horší stránky. Máš prostě strach.

 

Co je to strach ? Je to vibrace, která nás ovlivňuje a učí nás se bránit. Kde je obrana, musí být i útok. Ten si už každý najde a začne boj a to je špatné.

 

Jak se strachu zbavit ? Rozhodně nepřemýšlet. Soustřeď se na to, na to uklidňující měsíční světlo a mysli na všechny lidi, kteří teď zároveň s tebou Měsíc sledují. Jsou jich spousty a ty dokážeš všem vyslat lásku, která se díky tomu měsíčnímu svitu násobí a putuje do lidských srdcí. Nikdo není sám. Stačí se jenom dívat kolem sebe.

 

To ti sdělil tvůj vesmírný rádce a pozemský ochránce Košar.“

 

 

21) Sdělení od Aštara a Pleji.  Přijal Honza Turek, 7.6.1998, 6:15 hodin.

 

„Někdy se i strhne boj, než lidé pochopí, že nejdůležitější je láska. U některých bude chvíli trvat, než pochopí, co je to láska, a někdy některým až krize otevře oči. Někdy zbytečně hledáme něco, co jsme dávno našli, někdy si to uvědomíme až je pozdě. Jenže nikdy není pozdě. I kdyby zemřel ten nejdůležitější člověk pro nás, pořád ještě máme lásku srdce, ta tam prostě je, jen musíme si ji uvědomit.

 

Když milujeme někoho, prostě nezáleží nám moc jaký je, ale je nejdůležitější pro nás, mít někoho rád a naše srdce tím radostí skáče, když se k nám naše láska k němu dorazí a vytvoří s ní (s ním) jakoby stejnou notu, jsme přímo šťastni, když nás má někdo rád.

 

A vlastně láska k nám jde dvojím způsobem, buď s ní plníme své srdce láskou a pošleme ji druhému, nebo necháme naplnit láskou jeho (její) srdce, a pak ji tu lásku k sobě přilákáme a necháme si s ní naplnit své srdce.“

 

 

22) Spojení se Sluncem. Přijala Radka Nejedlá, 7.6.1998, 12:30-12:45 hodin.

 

Mohla bych se spojit se Sluncem ?

 

„Mluvím k tobě já Auter a chci ti tlumočit myšlenky, které k tobě vysílá Slunce.

 

           Milá Radko,

 

ty, která chodíš po mé vesmírné družce Zemi. Zdravím tě já Slunce. Jsem vesmírným korábem, který se stará o světlo a teplo tak, jako vy kolem sebe šíříte lásku. Lidé by zahynuli, kdyby nebylo mého tepla a světla a srdce lidí by zahynula nebýt vaší lásky. Je to jednoduché, každý má svůj úkol daný Bohem. Bůh je součástí mou, stejně jako tvou. Je to náš Otec. Já to vím, ty to víš a ještě pár dalších lidí. A co ten zbytek? Čerpá teplo z mých paprsků, ale nic nedává zpátky, ale já přesto dál rozdávám a budu tak dlouho, dokud mi to Bůh nezakáže. Já to dělám rád, ale moc mě bolí, když vidím, jak ubližujete mé sestře Zemi. Dejte si pozor, žádný čin nezůstane bez odplaty, všechno se hromadí a čas zúčtování už brzy přijde.

 

Milí lidé, máte poslední možnost, aby jste se nad sebou zamysleli, nebo dojde k velké očistě. Mou činnost v těchto dnech berte jako varování (velká Sluneční erupce). Nemyslete si, že jste pány přírody, protože tomu tak z daleka není. Čas se blíží.“

 

 

23) Sdělení od Aštara. Přijal Honza Turek, 8.6.1998, 3:40-4:20 hodin.

 

Sdělení od Aštara, původně předáno pomocí snu.

 

„Vše určitým způsobem na sebe působí a vzájemně se doplňuje. Jednejte uvážlivě a né zbrkle, nebo pokuď uděláte něco, co jste nechtěli, něco čím byste poškodili, už to nevrátíte, a někdy to může trvat než se to vrátí (vyléčí) do původního stavu.

 

Sice dostanete šanci to napravit, pokuď budete chtít. Ale to, co uděláte jen tak nesmažete. Zároveň to neznamená, že se budete bát to udělat, i když strach může naznačit, že máte udělat něco jiného. Proto vše konejte s láskou. A láska bude ve všem, co uděláte.

 

Lenost se nevyplácí, promeškat zbytečně čas, který vám byl dán. Následujte svůj vnitřní hlas a ten vás povede i v té nejobtížnější situaci. Ale aby jste to zvládli, zároveň tomu musíte věřit.

 

Nic, nikoho bez rozvážení neodsuzujte, za jeho chyby, za to, co udělal. Nebo to je jako kdyby my bysme vám vyčítali všechny chyby, co jste minulosti udělali. A právě proto dokažte vždy, všemu, každému odpustit. I když je něco špatné, může se to napravit. A i vy můžete ho pomoci zavést na správnou cestu.

 

Je to něco jako pamatovat si sny, dostane se vám něco i když je to rozmazané, zapište si to, možná hned nebo později pochopíte. Čím častěji uděláte, že si svůj sen zapíšete, tím bude jasnější, lehčí si ho zapamatovat.“

 

 

24) Sdělení od Země. Přijala Barča Víťazková, 8.6.1998, 21:55-22:23 hodin.                                                          

 

„Nyní já Země jsem se ti do toho vpletla. Vím, že jsi na mne myslela a chtěla se se mnou spojit, tak jsem ti ušetřila otázku. Je mi teďka docela dobře. Když pomyslím na vás všechny, kdo mě podporujete a mé srdce hladíte, tak je mi dobře mé děti. Jsem tak ráda, že vás všechny mám, co bych si bez vás počala. Jenom se dál o lidi starejte a lásku jim posílejte. Řekněte jim vše, co víte. I o mně jim povězte, protože mnozí si opravdu neuvědomují, že jsem živá.

 

Lidé milí, hovořím k vám já, vaše planeta Země, na které žijete své pozemské životy a ani si neuvědomujete, že to, na čem stojíte není jenom kus hmoty, jsem to já, vaše Země, vaše Matka, která vás všechny chová v té neupřímnější lásce, všechny bez rozdílů. Já vím, že někteří z vás žijí v temnotě, temnota je nevědění a také s vámi soucítím. Chápu vás lidé, toleruji vaše chování. Prosím chápejte i vy mne, tolerujte živou bytost, která vám stále naslouchá a poskytuje vám vlastně vše. Potravu, vzduch, vodu, máte vše potřebné k životu. Proč mně tedy ničíte? Copak už tady nechcete dále žít? Copak chcete i mne zabít? Pokud se nebudete dále ovládat, čeká vás velké překvapení, protože já, i když vás všechny moc miluji, už nemohu dále vydržet ty bolesti a očistím se. Ano, je to tak, slyšíte dobře, očistím se ode všeho zlého, protože Stvořitel, když mne stvořil, dal mi tu schopnost sebeočisty a On také souhlasí se mnou, že už se dále na všechna ty násilí nemůže dívat. Otevřete lidé oči! Procitněte z toho hlubokého spánku, který vás tak dlouho ovládal! Vy to dokážete. Uvědomte si, že ten život, kterým jste doposud žili byl jen zlomek toho, co vy můžete dokázat a pokud budete opravdu chtít. Všichni chtít, tak se žádné očisty dít nemusejí. Máte vlastnosti a schopnosti od samotného Boha, proč je nevyužijete pro dobrou věc. Plno věcí na tomto světě je tu zbytečných. Proč stavět tolik továren, co ničí ovzduší, proč stavět další a další domy, co vám potom zbyde za přírodu ? Žádná. Vykácíte mi všechny lesy, otrávíte vody a vzduch. Nedivte se lidé, že se takto bráním třeba těmi zemětřeseními a povodněmi. Je to jen malý zlomek toho, co dokážu. Zamyslete se nad svým jednáním a poslouchejte hlas Stvořitele, každý z vás ho slyší, jen si to neuvědomujete. Zkuste se zaposlouchat a Stvořitel se vám ozve. Je stále s vámi a proto se v klidu odevzdejte Jeho vůli a nechte se vést Jeho láskou. Bude konec Temnotě.

 

To ti s láskou dala Zemička, která vás takto všechny miluje.“

 

 

25) Přijala Barča Víťazková, 10.6.1998, 10:50 hodin.

 

        „Milá dcero,

 

nejdříve bych chtěla promluvit já Země. Je to už dost dlouho, co se o mne někdo zajímal, tak jako vy. Je nyní těžká doba a já už dále nemohu. Proto vás prosím, dělejte i nadále ty očistné meditace pro mne. Mohu tak déle vydržet, vy budete moci šířit Světlo. Jen tak konejte dál mé děti, šiřte Světlo. Ve Světle je láska, láska k člověku a přírodě samé. Milujte se lidé a bude vše tak, jak má být. Vše bude nádherné, lesy, louky, vody a pouště. Vše bude nedotčené jako na počátku všeho.

 

To jste vy udělali, všechno kolem vás, co se vám teď nelíbí. Ano, byl to člověk, vy si to lidé uvědomujete, všichni. Jenom si to nechcete připustit, že jste zašli tak daleko. Každý má na tomto budování a ničení svůj díl. Každý, ať v tomto životě nebo v předešlém. Proto pokud si tohle uvědomíte a budete to chtít změnit, uděláte první krůček k tomu, abych já, vaše planeta Země, se stala opět takovou jako předtím, čistou a šťastnou. Já vám za to budu velice vděčná a by toho nebudete litovat. Kolik starostí vám odpadne a kolik radosti přibude. Zkuste to, lidé prosím vás, zkuste to. Sami vidíte, že tento svět spěje k zániku. Proto pokud chcete ho zachránit, milujte se, protože láskou vše napravíte, pokud tomu uvěříte. Láska je mocná čarodějka a to nejen láska dvou, láska všech lidí je tak silná, že sami vy lidé, sami tuto lásku dokážete zhmotnit ve skutečnost. Já vím, že tomu nemůžete uvěřit, věříte pouze tomu, co bylo vaším věděním omezeno, pouze materiální svět pro vás existoval. Jenomže, jak si myslíte, že jsme byli stvořeni ?

 

Myšlenkou, pouhou myšlenkou může člověk tvořit ! Ano, je to tak. Vy lidé se s tímto musíte naučit dobře zacházet. Je to pro vás něco nového, ale přece je to staré. Vždycky jste to uměli, jenom jste to zapomněli díky Silám temna, které zde po 300 000 let vládli. S nimi teď bojujeme, aby zde mohlo opět zazářit Světlo, Světlo našeho Stvořitele. Možná, že je to pro vás teď dost obtížné tomu uvěřit. Ale zkuste to, není to velkolepá myšlenka tvořit právě myšlenkou ? Pouze ty nejčistčí úmysly a víra dokáží změnit tento svět k lepšímu. Ano, je to tak. Násilím se ničeho nedoberete, snad jen pouze k dalšímu násilí. Na této Zemi má každý člověk svobodnou vůli, nikdo mu nemůže nic přikazovat, protože každý je svým vlastním pánem. Poslouchá pouze ten, kdo chce poslouchat, nechá se vést pouze ten, kdo chce být veden a kam se chce nechat vést už záleží na člověku samém, jestli do temnoty nevědění nebo chce osvětlit svůj život, vědět proč je tady, jaký je jeho úkol tady na Zemi. Tyto otázky jsou informace a informace jsou obsaženy ve Světle, jen si je umět přebrat. Tudíž pokud si vyberete cestu za Světlem, vyberete si vědění. To co dnes víte, vaše znalosti a zkušenosti, nejsou ani zdaleka zlomkem toho, co ještě nevíte. Ani Stvořitel ještě neví vše ! Také se učí dále a dále. Vědění je nekonečné. Pokud se začnete o toto zajímat, zjistíte, že se vám začínají objevovat nové a nové obzory, o kterých jste neměli ani tušení, že existují. Zkrátka informace je obsažena ve Světle, které k nám posílá náš Stvořitel, abychom procitli a otevřeli oči. Je čas to tu všechno změnit a proto tu jsou i vaši přátelé z vesmíru, kteří vám tak s láskou pomáhají a radí vám. Proto pokud chcete, odevzdejte se vůli Stvořitele a On si vás bude dále ochraňovat, pouze tak pocítíte Jeho lásku. Samozřejmě, že si tak chrání každého z nás, ale copak nechcete vědět jaké je to pocit si tuto lásku uvědomit? Přemýšlejte nad tím.

 

To vám s láskou radí vaše Zemička, která vás všechny miluje.“

 

 

26) Přijal Kamil Šebela

 

„Buďte bdělí ve všem, co činíte. Buďte svobodní, neomezení a nespletení žádnou vášní, nezávislí na čemkoliv a komukoliv. Může a má ve vás vzplát Světlo jako pochodeň poznání. Toto Světlo bude tryskat z vašich srdcí a skrze toto uvědomění Ducha stanete se nezaujatými pozorovateli. To znamená, že vaše myšlenky, slova a činy nebudou ovládat vás, ale vy je. Boží princip je ve vás. Bude plně bdící nade všemi. Toť vše, upravte si jak je libo.

 

Niko-niama z planety Fixio ze souhvězdí Lyry.“

 

 

Dodatek k poselství

 

Milí přátelé, milí hledající, kteří jste došli až sem, kam vás intuice přivedla - ke čtení tohoto poselství. Stejně tak jako vás něco nebo někdo přimělo si přečíst tyto řádky, stejně tak nás něco nebo někdo přiměl tyto zprávy předat dál. Pro nás všechny to není jednoduché. Naše sdělení jsou jen malým vzorkem a odrazem nás samých. Proto to, co nejvíce potřebujeme je pochopení. My jsme jen na cestě a to se odráží i v našich sděleních. Je to naše nynější poznání, naše stávající Pravda, která se dále posunuje a vyvíjí a proto Vás milí přátelé chceme poprosit, aby jste byli tolerantní a nebrali všechno doslova. Při tomto telepatickém přenosu zvaném channeling se může stát a stává, že mnohá slova jsou zobrazena naším vlastním vnímáním. My se teprve učíme a tak prosím nelpěte na každém slově, jsou to jen slova. Důležitý je obsah a ten je jasný. Jak se budeme dále vyvíjet budou se i tyto sdělení měnit a tak vás všechny prosíme, nejen ty, kdož jste dál nebo kdo kráčíte jinými cestami, ale každého z vás, aby jste si vybrali jen to, co je vám právě potřeba, co cítíte srdcem a s čím jste ztotožněni.

 

Je to naše cesta, cesta za poznáním svého vyššího já, cesta za poznáním, že já jsem vědomím Krista, cesta poznání, že já jsem součást Boha. My všichni jsme zde na Zemi zrozeni, abychom si ujasnili tento fakt, plně jej pochopili a přijali. Je to naše já, kdo se bude ptát mnoha otázkami, kdo jsem, proč tady jsem, co je to žít apod. A je to pouze naše další já, vyšší vědomí spojené s kosmickém vědomím, které bude odpovídat... Buďme si vědomi, že tento proces se neobejde bez určitých úskalí, klopýtnutí či zastavení. Mějme však na paměti, že náš vnitřní hlas, naše vyšší já (Bůh) je stále s námi a při každém takovém škobrtnutí nás vždy znovu a znovu zvedne a my nově poučeni a posíleni vyrážíme dál, abychom naplnili tu velikou a krásnou touhu nám lidem tak vlastní, touhu po naplnění Boží láskou.

 

My všichni jsme jen poutníci, plujeme po vlnách svých snů a přání a hledáme vždy to, co je nám vlastní, co nás nejvíce osloví, co nám nejvíce otevře nový obzor. Plujeme na svých bárkách, ověnčeni lidským citem, jako zářivým obalem, jenž nás chrání před temnotou, prostupuje ji a prosvětluje. To světlo v nás je náš milovaný Bůh. Vyzařujme jeho světlo, každý svým vlastním způsobem, abychom naplnili svá lidská srdce ještě větším světlem. To světlo je láska, čím více jí dáváme, tím více jí i dostaneme. Buďme světelným průlivem, slijme svá světýlka v jedno velké světlo - světlo Boží lásky a prozářeme celou planetu Zemi, prozářeme vesmír. Buďme světlem jednotní.

 

To je milí lidé to, co nám chtějí naši přátelé z vesmíru říci. Žijme světlem, potom se vše změní. Nebude trápení, bída, lidských neštěstí. Nebude válek a hladomoru. Nebude zemětřesení a potop. To, co přijde, co je na cestě je láska. My lidé si vše vytváříme ve svých myšlenkách.

 

Vytvořme lásku - bude láska.

 

Láska je na cestě. Je stále více a více lásky kolem nás a čím více ji procítíme, tím více jí bude. My sami to přeměníme, my sami jsme světlem i láskou...

 

Milujme se lidé, ať láska našich srdcí tryská k Bohu, ať se slije v mohutný sloup bezhraničné lásky... a odrazí zpět na Zemi vše prozáříc, vše přeměníc.

 

Na závěr bychom vám chtěli poděkovat, nejen těm všem, kteří otevřeli svá srdce a svítí, ale i těm, kteří ještě tolik nesvítí, nebo o tom neví, neboť oni také čekají, až přijde jejich čas a pomáhají jak můžou.

 

Poděkovat všichni toužíme také našim duchovním pomocníkům i těm, které ještě neznáme a přátelům z vesmíru a nadevše našemu Otci milujícímu, jenž nás stvořil a vetkal do nás lásku, kterou chceme šířit dál, jak nelépe dovedeme.

 

Olomoucká mírová skupinka.

 

Ze zdroje:  "Rozhovory s poučením od mých přátel z Vesmíru"